Starší žáci jesenické Slavie zakončili podzim ve vodách svojí skupiny 4. ligy (dříve I. A třída) fotbalistů do patnácti let na šestém místě. To je celkem solidní počin, ovšem výsledky podle hlavního trenéra Vojtěch Blažka ne vždy odpovídaly možnostem týmu. V prosincovém povídání mladý kouč hodnotil výkony, klíčové momenty, individuální progres i plány pro zimní přípravu.
Podzimní část sezony v déčkové skupině 7. ligy (dříve I. B třída) přinesla pro fotbalisty jesenické Slavie pestrou směsici emocí, výkonů i výzev. Tým procházel velmi silnými okamžiky, kdy dokazoval svou kvalitu, ale také zbytečnými ztrátami a herními výpadky, které jej připravily o body a možná také o titul podzimního mistra. Přesto se Jesenice po třinácti kolech nachází na výborném druhém místě, a jen malý bodový rozdíl ji dělí od lídra soutěže z Vyžlovky.
Béčko starších žáků SK Slavia Jesenice (kategorie U14) má za sebou podzimní část soutěžního ročníku 2025/2026 v áčkové skupině SPORTIQ 8. ligy fotbalistů do patnácti let. Devět odehraných utkání přineslo bilanci čtyř vítězství, jedné remízy a čtyř porážek, což svěřence trenérů Vojtěcha Blažka a Davida Šnajberka posunulo do zimní pauzy na páté místo tabulky. Výkony týmu byly poměrně stabilní, bojovné a na řadě hráčů bylo vidět velké zlepšení i herní růst.
Mladší žáci Jesenice zakončili podzimní část sezony ve 4. lize mladších žáků na osmém místě ze čtrnácti týmů, což je výsledek, který vzhledem ke konkurenci i průběhu soutěže lze považovat za velmi slušný. Tým v průběhu třinácti utkání potvrdil, že má dobrý základ, široký kádr a především chuť se neustále zlepšovat. O tom svědčí i fakt, že Jesenice dokázala bodovat v deseti ze třinácti zápasů, což jasně ukazuje především na stabilní výkony.
Jakub Tintěra zažil sezonu, na kterou nejspíš jen tak nezapomene. V dresu jesenické Slavie nastupoval nejen za starší dorost, ale i za muže - párkrát se stalo, že i ve stejný den. Bývalý brankář, který dnes sází spíš na dravost a rychlost v útoku, se pro klubový web rozpovídal o přechodu mezi mládežnickým a dospělým fotbalem, brýlích ve stylu Edgara Davidse i tom, co mu fotbal dal i vzal.
Osmnáctiletý Jakub Tintěra má za sebou náročnou, ale poměrně úspěšnou sezonu. Nastupoval za starší dorost, ale i za muže Jesenice, často během jediného dne. „Určitě to bylo náročné, ale zároveň fajn si zahrát i s klukama, se kterýma se v dorostu nepotkáme. Největší rozdíl bych viděl v silové náročnosti zápasu,“ popisuje mladý útočník.
Ten v minulé sezoně odehrál (mimo třinácti mačů za kategorii do 19 let) deset zápasů za béčko v okresní trojce, k tomu přidal pár minut i za áčko v I. B třídě. Dá se říct, že na dospělý fotbal, který ho teď vzhledem k jeho věku už čeká naplno, je připravený. Ale zkušenosti už vlastně sbíral o rok dříve. „Pamatuji si svůj první zápas za áčko, který jsem odehrál v loňské sezoně kvůli velké marodce týmu. Utkvěl mi v paměti hlavně proto, protože se mi v něm podařilo skórovat a zápas nakonec skončil remízou 3:3," vzpomíná mladý forvard s úsměvem.
Velkou roli při přechodu do dospělého fotbalu hrála přítomnost známých tváří. „Pomohli mi starší kluci, které jsem znal z dorostu, takže jsem nešel do úplně cizího prostředí,“ dodává. Tintěra přitom nezačínal jako útočník. Ještě před časem chytal v bráně, což je dnes pro mnohé překvapení. „Neláká mě to zpátky. Byla to zajímavá zkušenost, ale post brankáře je psychicky nejnáročnější a mně chybělo běhání a souboje. Kdyby ale byla velká krize, na jeden zápas bych si dokázal představit si do brány zase stoupnout,“ říká s nadsázkou.
I když se dnes naplno věnuje útoku, zkušenosti z brány mu pomáhají. „Neřekl bych, že lépe čtu celou hru, ale brankáře soupeře ano. Někdy předpokládám, jak zareagují, protože jsem si to sám prožil," vysvětluje Jakub Tintěra. Na hřišti vyniká rychlostí a dravostí, ale speciálně na tom prý nepracuje. „Chodím do posilovny a občas běhat, ale žádné speciální cviky na rychlost nebo výbušnost nedělám,“ přiznává. A jak by sám popsal svůj styl? „Rychlost, síla, agrese.“ Jeho fotbalovým vzorem byl odmala Neymar. „Obdivoval jsem jeho kouzla s míčem, ale já takhle kouzlit bohužel neumím. Ve své hře spoléhám spíš na tu rychlost,“ směje se.
Nepřehlédnutelným poznávacím znamením Jakuba Tintěry jsou i jeho ochranné brýle, které připomínají legendárního nizozemského fotbalistu Edgara Davidse. „Je to bohužel ze zdravotních důvodů. Nosím brýle od mala a naštěstí mě to nijak neomezuje," líčí. A i spoluhráči si na brýle rychle zvykli. „Nejvíc se mě na ně ptají rozhodčí. Při rozích mě pak soupeři ani nepotřebují hledat podle čísla, brýle mě prozradí,“ hlásí pobaveně.
Na otázku, co mu fotbal dal a vzal, odpovídá otevřeně: „Dal mi disciplínu, odpočinek pro hlavu a skvělou partu kamarádů. Naopak mi vzal zdraví, musel jsem vynechat celý podzim kvůli zdravotním komplikacím. Teď už to ale vypadá dobře a těším se na novou sezonu."
Šestnáctiletý Adam Stejskal prožil v Jesenici zatím svou nejlepší sezonu v kariéře. Přestože po příchodu z Chodova začínal u modrobílých jako nováček a cítil, že je za ostatními pozadu, dokázal se díky tvrdé práce, odhodlání i nastavení v hlavě rychle srovnat. Navíc zvládá nevídané: střídá post brankáře s hrou v poli. Adamův příběh je důkazem, že fotbal není jen o gólech a čistých kontech, ale hlavně o srdci a touze zlepšovat se.
Šimon Javůrek je čtrnáctiletý fotbalista Jesenice, který se na hřišti nikdy neschovává. Spíš než slávu sbírá kilometry, souboje a obětavé zákroky. V uplynulé sezoně byl důležitým článkem týmu starších žáků Slavie, a i když je spíš sváteční střelec, jeho přínos daleko přesahuje počet gólů.
Dvojčata Daniel a Adam Chybovi patřili v minulé sezoně mezi největší ofenzivní esa mladších žáků Jesenice a svými góly táhli svůj tým k pěknému pátému místu v krajské I. A třídě fotbalistů do třinácti let. Přestože mezi nimi občas probleskne zdravá rivalita, na hřišti i mimo něj se jeden na druhého mohou spolehnout. V rozhovoru pro klubový web obě naděje modrobílého klubu prozrazují, co si vzájemně vyčítají, jak se podporují v horších chvílích i kam by si jednou přáli ve fotbale dojít.