Následující víkend nabídne fanouškům fotbalové Jesenice pořádnou nálož zábavy. Sobota bude patřit totálnímu souboji jesenického klubu s tím z nedalekých Dolních Břežan. V novém sportovním areálu se proti sobě utkají oba dorostenecké výběry i muži. Na hřišti soupeře naopak ve stejný den vzplanou nelítostné duely v kategorii mladších a starších žáků. V neděli pak hraje mužské béčko a žákovský výběr Slavie do čtrnácti let.
Starší dorostenci Slavie nevstoupili do jarní části sezony ideálně. V úvodním utkání áčkové skupiny páté ligy prohráli na hřišti v Tetíně s Královým Dvorem divokým výsledkem 4:6. Zápas nabídl ofenzivní podívanou, ve které sice Jeseničtí dokázali čtyřikrát skórovat, ale defenzivní chyby je připravily o jakýkoliv bodový zisk.
Zkušenosti ze třetí ligy, roky strávené ve známých pražských klubech i jasně nastavené priority. Nová posila fotbalové Jesenice Adam Fotr přichází do modrobílého klubu s chutí pomoci týmu k postupu – a zároveň s nadhledem, který mu dala kariéra i život mimo fotbal.
Rezervní tým SK Slavia Jesenice má za sebou zimní přípravu, kterou by jen těžko mohl hodnotit jinak než jako vydařenou. Béčko odehrálo čtyři přípravné duely, všechny v domácím prostředí v novém areálu, který láká i soupeře z vyšších soutěží.
Jakub Tintěra zažil sezonu, na kterou nejspíš jen tak nezapomene. V dresu jesenické Slavie nastupoval nejen za starší dorost, ale i za muže - párkrát se stalo, že i ve stejný den. Bývalý brankář, který dnes sází spíš na dravost a rychlost v útoku, se pro klubový web rozpovídal o přechodu mezi mládežnickým a dospělým fotbalem, brýlích ve stylu Edgara Davidse i tom, co mu fotbal dal i vzal.
Osmnáctiletý Jakub Tintěra má za sebou náročnou, ale poměrně úspěšnou sezonu. Nastupoval za starší dorost, ale i za muže Jesenice, často během jediného dne. „Určitě to bylo náročné, ale zároveň fajn si zahrát i s klukama, se kterýma se v dorostu nepotkáme. Největší rozdíl bych viděl v silové náročnosti zápasu,“ popisuje mladý útočník.
Ten v minulé sezoně odehrál (mimo třinácti mačů za kategorii do 19 let) deset zápasů za béčko v okresní trojce, k tomu přidal pár minut i za áčko v I. B třídě. Dá se říct, že na dospělý fotbal, který ho teď vzhledem k jeho věku už čeká naplno, je připravený. Ale zkušenosti už vlastně sbíral o rok dříve. „Pamatuji si svůj první zápas za áčko, který jsem odehrál v loňské sezoně kvůli velké marodce týmu. Utkvěl mi v paměti hlavně proto, protože se mi v něm podařilo skórovat a zápas nakonec skončil remízou 3:3," vzpomíná mladý forvard s úsměvem.
Velkou roli při přechodu do dospělého fotbalu hrála přítomnost známých tváří. „Pomohli mi starší kluci, které jsem znal z dorostu, takže jsem nešel do úplně cizího prostředí,“ dodává. Tintěra přitom nezačínal jako útočník. Ještě před časem chytal v bráně, což je dnes pro mnohé překvapení. „Neláká mě to zpátky. Byla to zajímavá zkušenost, ale post brankáře je psychicky nejnáročnější a mně chybělo běhání a souboje. Kdyby ale byla velká krize, na jeden zápas bych si dokázal představit si do brány zase stoupnout,“ říká s nadsázkou.
I když se dnes naplno věnuje útoku, zkušenosti z brány mu pomáhají. „Neřekl bych, že lépe čtu celou hru, ale brankáře soupeře ano. Někdy předpokládám, jak zareagují, protože jsem si to sám prožil," vysvětluje Jakub Tintěra. Na hřišti vyniká rychlostí a dravostí, ale speciálně na tom prý nepracuje. „Chodím do posilovny a občas běhat, ale žádné speciální cviky na rychlost nebo výbušnost nedělám,“ přiznává. A jak by sám popsal svůj styl? „Rychlost, síla, agrese.“ Jeho fotbalovým vzorem byl odmala Neymar. „Obdivoval jsem jeho kouzla s míčem, ale já takhle kouzlit bohužel neumím. Ve své hře spoléhám spíš na tu rychlost,“ směje se.
Nepřehlédnutelným poznávacím znamením Jakuba Tintěry jsou i jeho ochranné brýle, které připomínají legendárního nizozemského fotbalistu Edgara Davidse. „Je to bohužel ze zdravotních důvodů. Nosím brýle od mala a naštěstí mě to nijak neomezuje," líčí. A i spoluhráči si na brýle rychle zvykli. „Nejvíc se mě na ně ptají rozhodčí. Při rozích mě pak soupeři ani nepotřebují hledat podle čísla, brýle mě prozradí,“ hlásí pobaveně.
Na otázku, co mu fotbal dal a vzal, odpovídá otevřeně: „Dal mi disciplínu, odpočinek pro hlavu a skvělou partu kamarádů. Naopak mi vzal zdraví, musel jsem vynechat celý podzim kvůli zdravotním komplikacím. Teď už to ale vypadá dobře a těším se na novou sezonu."
Šestnáctiletý Adam Stejskal prožil v Jesenici zatím svou nejlepší sezonu v kariéře. Přestože po příchodu z Chodova začínal u modrobílých jako nováček a cítil, že je za ostatními pozadu, dokázal se díky tvrdé práce, odhodlání i nastavení v hlavě rychle srovnat. Navíc zvládá nevídané: střídá post brankáře s hrou v poli. Adamův příběh je důkazem, že fotbal není jen o gólech a čistých kontech, ale hlavně o srdci a touze zlepšovat se.
Šimon Javůrek je čtrnáctiletý fotbalista Jesenice, který se na hřišti nikdy neschovává. Spíš než slávu sbírá kilometry, souboje a obětavé zákroky. V uplynulé sezoně byl důležitým článkem týmu starších žáků Slavie, a i když je spíš sváteční střelec, jeho přínos daleko přesahuje počet gólů.
Dvojčata Daniel a Adam Chybovi patřili v minulé sezoně mezi největší ofenzivní esa mladších žáků Jesenice a svými góly táhli svůj tým k pěknému pátému místu v krajské I. A třídě fotbalistů do třinácti let. Přestože mezi nimi občas probleskne zdravá rivalita, na hřišti i mimo něj se jeden na druhého mohou spolehnout. V rozhovoru pro klubový web obě naděje modrobílého klubu prozrazují, co si vzájemně vyčítají, jak se podporují v horších chvílích i kam by si jednou přáli ve fotbale dojít.