Následující víkend nabídne fanouškům fotbalové Jesenice pořádnou nálož zábavy. Sobota bude patřit totálnímu souboji jesenického klubu s tím z nedalekých Dolních Břežan. V novém sportovním areálu se proti sobě utkají oba dorostenecké výběry i muži. Na hřišti soupeře naopak ve stejný den vzplanou nelítostné duely v kategorii mladších a starších žáků. V neděli pak hraje mužské béčko a žákovský výběr Slavie do čtrnácti let.
Starší dorostenci Slavie nevstoupili do jarní části sezony ideálně. V úvodním utkání áčkové skupiny páté ligy prohráli na hřišti v Tetíně s Královým Dvorem divokým výsledkem 4:6. Zápas nabídl ofenzivní podívanou, ve které sice Jeseničtí dokázali čtyřikrát skórovat, ale defenzivní chyby je připravily o jakýkoliv bodový zisk.
Zkušenosti ze třetí ligy, roky strávené ve známých pražských klubech i jasně nastavené priority. Nová posila fotbalové Jesenice Adam Fotr přichází do modrobílého klubu s chutí pomoci týmu k postupu – a zároveň s nadhledem, který mu dala kariéra i život mimo fotbal.
Rezervní tým SK Slavia Jesenice má za sebou zimní přípravu, kterou by jen těžko mohl hodnotit jinak než jako vydařenou. Béčko odehrálo čtyři přípravné duely, všechny v domácím prostředí v novém areálu, který láká i soupeře z vyšších soutěží.
út 15. 7. 2025 - Mangl Martin
Šimon Javůrek? Tvrdý, ale férový bojovník, který maká pro tým
Šimon Javůrek je čtrnáctiletý fotbalista Jesenice, který se na hřišti nikdy neschovává. Spíš než slávu sbírá kilometry, souboje a obětavé zákroky. V uplynulé sezoně byl důležitým článkem týmu starších žáků Slavie, a i když je spíš sváteční střelec, jeho přínos daleko přesahuje počet gólů.
„Nejraději mám bránění a nemám strach z kontaktu s protihráči,“ popisuje Javůrek svou roli na hřišti. Přestože si někteří (spolu)hráči libují v útočných akcích a střelách na bránu, mladý bojovník si cení takzvané černé práce. „Černá práce mě baví - znamená to pro mě pohyb do volného prostoru, abych uvolnil místo spoluhráčům, presink i obranu,“ vysvětluje. Jako své hlavní přednosti vnímá rychlost a přesnost. Přesto zůstává skromný a myslí hlavně na tým. „Když dám gól, tak mi to samozřejmě udělá radost, ale práce pro tým je pro mě daleko důležitější,“ říká.
Na minulou sezonu je nejvíc pyšný kvůli tomu, jak se celý tým posunul. Byť starší žáci modrobílého klubu nakonec v jedné ze skupin krajské I. A třídy fotbalistů do patnácti let nakonec obsadili až devátou příčku. „Byli jsme víc sehraní, bylo vidět, že každý nechává na hřišti všechno,“ hodnotí s úsměvem.
Mezi spoluhráči, kteří ho motivují, jmenuje Matěje Astaloše a Matyáše Háska. A když zrovna není na tréninku nebo nemá zápas, rád si jde zarybařit, zasportovat, nebo jen tak ven s kamarády.
Ale zpátky k fotbalu. Ptáte se, jak vnímá momenty, když se mu (nebo týmu) někdy nedaří? Nenechá se odradit. Pochopitelně. „Fotbal mě naplňuje a baví, a to, že se mi někdy nedaří, k tomu patří,“ říká Šimon Javůrek vyrovnaně.
V Jesenici je známý tím, že hraje tvrdě, ale zároveň férově. „Tvrdá, ale čistá hra pro mě znamená dát do souboje všechno," zdůrazňuje. Kritika od soupeřů nebo rozhodčích někdy přijde, ale Šimon Javůrek zůstává věrný svému stylu. Proč také něco měnit, že? Jeho fotbalovými vzory jsou Sergio Ramos a slávista Jan Bořil - oba hráči, kteří jsou známí svojí neústupností i odhodláním. Šimon Javůrek by rád zapracoval hlavně na zakončení. „Chtěl bych dávat více gólů," přeje si čtrnáctiletý fotbalista jesenické Slavie.
Na fotbale ho nejvíc baví práce s týmem a atmosféra, která kolem zápasů a v kabině panuje. A na co nikdy nezapomene? „Náš poslední zápas se Sibřinou, který jsme ve druhém poločase otočili a zvítězili 6:3, ačkoliv jsme po první půli prohrávali 1:3,“ vzpomíná Javůrek s nadšením.
Překonal vlastní gólový rekord, rozhodoval zápasy a vstřelil první dvě branky mezi dospělými. Mladý forvard Filip Kožner zažil sezonu plnou milníků a silných momentů. V rozhovoru pro klubový web popisuje radost z fotbalu, podporu rodiny i své sny, tužby a přání do blízké budoucnosti.
Šestnáctiletý Adam Stejskal prožil v Jesenici zatím svou nejlepší sezonu v kariéře. Přestože po příchodu z Chodova začínal u modrobílých jako nováček a cítil, že je za ostatními pozadu, dokázal se díky tvrdé práce, odhodlání i nastavení v hlavě rychle srovnat. Navíc zvládá nevídané: střídá post brankáře s hrou v poli. Adamův příběh je důkazem, že fotbal není jen o gólech a čistých kontech, ale hlavně o srdci a touze zlepšovat se.