Bez absentujících Dominika Novotného a Michala Škody, dvou nejlepších střelců týmu, nastoupili fotbalisté Jesenice do sobotní generálky proti Cholupicím. Soupeř, který hraje o soutěž výš (6. liga), ale proměnil zápas v exhibici a po ofenzivním tornádu zvítězil 8:2. O branky Slavie se postarali Josef Půlpán s Janem Burešem.
Fotbalisté Jesenice vstoupili do letní přípravy tím nejlepším možným způsobem. V sobotním utkání porazili na domácím hřišti soupeře z FK Mělník 1909 vysoko 6:2 a hrstce nejvěrnějších fanoušků, kteří dali přednost fotbalu před osvěžující koupačkou někde u rybníka či moře, předvedli celou řadu pohledných akcí (a také gólů).
Starší žáci fotbalové Jesenice mají za sebou sezonu 2025/2026 v céčkové skupině 4. ligy. Po šestadvaceti odehraných utkáních obsadili v konečné tabulce solidní šestou příčku ze čtrnácti účastníků. Během ročníku nasbírali sedmatřicet bodů za jedenáct vítězství a čtyři remízy, jedenáctkrát pak odešli z trávníku poraženi.
Rezervní tým fotbalové Jesenice uzavřel soutěžní ročník 2025/2026 v áčkové skupině FOOTBALLTIME 9. ligy mimořádně povedeným výsledkem. Velmi mladý kádr, složený převážně z talentovaných hráčů z vlastního odchovu, kteří sbírají cenné zkušenosti v dospělém fotbale, předváděl po celou sezonu atraktivní útočný fotbal a po šestadvaceti odehraných kolech obsadil skvělé druhé místo. Lepší bylo pouze béčko Rapidu Psáry, za který však často nastupovali hráči, kteří v divizním áčku během sezony neměli až takové herní vytížení.
Šimon Javůrek je čtrnáctiletý fotbalista Jesenice, který se na hřišti nikdy neschovává. Spíš než slávu sbírá kilometry, souboje a obětavé zákroky. V uplynulé sezoně byl důležitým článkem týmu starších žáků Slavie, a i když je spíš sváteční střelec, jeho přínos daleko přesahuje počet gólů.
„Nejraději mám bránění a nemám strach z kontaktu s protihráči,“ popisuje Javůrek svou roli na hřišti. Přestože si někteří (spolu)hráči libují v útočných akcích a střelách na bránu, mladý bojovník si cení takzvané černé práce. „Černá práce mě baví - znamená to pro mě pohyb do volného prostoru, abych uvolnil místo spoluhráčům, presink i obranu,“ vysvětluje. Jako své hlavní přednosti vnímá rychlost a přesnost. Přesto zůstává skromný a myslí hlavně na tým. „Když dám gól, tak mi to samozřejmě udělá radost, ale práce pro tým je pro mě daleko důležitější,“ říká.
Na minulou sezonu je nejvíc pyšný kvůli tomu, jak se celý tým posunul. Byť starší žáci modrobílého klubu nakonec v jedné ze skupin krajské I. A třídy fotbalistů do patnácti let nakonec obsadili až devátou příčku. „Byli jsme víc sehraní, bylo vidět, že každý nechává na hřišti všechno,“ hodnotí s úsměvem.
Mezi spoluhráči, kteří ho motivují, jmenuje Matěje Astaloše a Matyáše Háska. A když zrovna není na tréninku nebo nemá zápas, rád si jde zarybařit, zasportovat, nebo jen tak ven s kamarády. Ale zpátky k fotbalu. Ptáte se, jak vnímá momenty, když se mu (nebo týmu) někdy nedaří? Nenechá se odradit. Pochopitelně. „Fotbal mě naplňuje a baví, a to, že se mi někdy nedaří, k tomu patří,“ říká Šimon Javůrek vyrovnaně.
V Jesenici je známý tím, že hraje tvrdě, ale zároveň férově. „Tvrdá, ale čistá hra pro mě znamená dát do souboje všechno," zdůrazňuje. Kritika od soupeřů nebo rozhodčích někdy přijde, ale Šimon Javůrek zůstává věrný svému stylu. Proč také něco měnit, že? Jeho fotbalovými vzory jsou Sergio Ramos a slávista Jan Bořil - oba hráči, kteří jsou známí svojí neústupností i odhodláním. Šimon Javůrek by rád zapracoval hlavně na zakončení. „Chtěl bych dávat více gólů," přeje si čtrnáctiletý fotbalista jesenické Slavie.
Na fotbale ho nejvíc baví práce s týmem a atmosféra, která kolem zápasů a v kabině panuje. A na co nikdy nezapomene? „Náš poslední zápas se Sibřinou, který jsme ve druhém poločase otočili a zvítězili 6:3, ačkoliv jsme po první půli prohrávali 1:3,“ vzpomíná Javůrek s nadšením.
Překonal vlastní gólový rekord, rozhodoval zápasy a vstřelil první dvě branky mezi dospělými. Mladý forvard Filip Kožner zažil sezonu plnou milníků a silných momentů. V rozhovoru pro klubový web popisuje radost z fotbalu, podporu rodiny i své sny, tužby a přání do blízké budoucnosti.
Šestnáctiletý Adam Stejskal prožil v Jesenici zatím svou nejlepší sezonu v kariéře. Přestože po příchodu z Chodova začínal u modrobílých jako nováček a cítil, že je za ostatními pozadu, dokázal se díky tvrdé práce, odhodlání i nastavení v hlavě rychle srovnat. Navíc zvládá nevídané: střídá post brankáře s hrou v poli. Adamův příběh je důkazem, že fotbal není jen o gólech a čistých kontech, ale hlavně o srdci a touze zlepšovat se.