Jak bys zhodnotil uplynulou sezonu v Jesenici? Co ti dala a v čem tě nejvíc posunula?
Minulou sezonu hodnotím z osobního hlediska velmi dobře, protože to byla moje nejlepší sezona, kterou jsem zatím kdy odehrál. Na začátku, když jsem přišel, tak jsem byl výrazně horší než kluci, ale myslím si, že se mi povedlo se s nimi srovnat. Sezona mi dala to, že teď vím, že když chci, tak to dokážu. Chtěl jsem se zlepšit a myslím, že to je vidět.

Co tě nejvíc překvapilo, když jsi před rokem přišel z Chodova do Jesenice?
Rozhodně přístup. Tady v Jesenici se o hodně více klade důraz na docházku hráčů na tréninky a podobně. Musím přiznat, že jsem s tím měl ze začátku trochu problém, ale nakonec se to všechno krásně zvládlo.

Když jsi přišel do Jesenice, jaká byla atmosféra v kabině? Cítil ses od začátku jako součást týmu?
Rozhodně jsem se mezi klukama cítil jako někdo, koho by chtěli k sobě přijmout, a to se mi moc líbilo. Zároveň mě to dost motivovalo, protože parta v týmu je základem.

Kdo tě v týmu nejvíc inspiroval nebo ti pomohl s adaptací?
Na začátku mě nejvíce inspiroval Maťko (Matěj Rubaninský - pozn. autora), který se se mnou bavil asi nejvíc a ukázal mi všechno, jak to tady vlastně chodí.

Co tě víc baví - být v bráně, nebo hrát v poli? A proč?
Tohle je těžká otázka. Mě baví obojí a nechci se vzdát ani jednoho. Obojí je jiná pozice a hrát v poli, nebo chytat - to mi dělá úplně jinou, ale vlastně stejnou radost. Když vím, že v bráně podržím tým, tak je to skvělý pocit. Ale stejně skvělý pocit je i ten, když vstřelím nějaké góly. Myslím si, že tohle zatím stoprocentně posoudit nemůžu.

Jak se připravuješ na zápas, když nevíš, jestli půjdeš do brány, nebo do pole?
Jsem smířený s oběma variantami, takže se mockrát nestalo, že bych byl nespokojený. Několikrát jsem se s trenérem domlouval už i předem s ohledem na to, jak je na tom zdravotně třeba Maťko.

Který moment sezony ti nejvíc utkvěl v paměti jako brankáři a který jako hráči v poli?
Moment, který mi utkvěl v paměti v pozici gólmana byl ten, když jsem odehrál svůj první dobrý zápas za Jesenici v zimní přípravě proti Nehvizdům. Měl jsem dobrý pocit z toho, že se vážně zlepšuji, a že na to mám. Jako útočníka si vybavuji moment, na který si už ani nikdo nevzpomene, a to byl můj první soutěžní gól v dresu Slavie, kdy jsem snižoval skóre na domácí půdě v zápase proti Příbrami.

Na co jsi v minulé sezoně z osobního hlediska nejvíc pyšný?
Jsem pyšný na to, že jsem dokázal změnit svůj pohled a přístup k fotbalu. Obecně víc jsem se na něj adaptoval, zaměřil. A motivoval se k tomu, abych chodil pravidelně na tréninky a zlepšoval se.

Co bys chtěl v příští sezoně zlepšit?
Chtěl bych zlepšit rozehrávku a přestat dělat hloupé a zbrklé chyby v obraně. A taky bych chtěl zapracovat na zrychlení hry a práci s míčem.

Co bys poradil mladším klukům, kteří chtějí být univerzální hráči jako ty?
Myslím si, že je to všechno hlavně o tom, jestli opravdu chtějí hrát fotbal, jestli je to baví a jestli chtějí trénovat. Potom by to už mělo jít všechno de facto samo.