Starší žáci fotbalové Jesenice mají za sebou sezonu 2025/2026 v céčkové skupině 4. ligy. Po šestadvaceti odehraných utkáních obsadili v konečné tabulce solidní šestou příčku ze čtrnácti účastníků. Během ročníku nasbírali sedmatřicet bodů za jedenáct vítězství a čtyři remízy, jedenáctkrát pak odešli z trávníku poraženi.
Rezervní tým fotbalové Jesenice uzavřel soutěžní ročník 2025/2026 v áčkové skupině FOOTBALLTIME 9. ligy mimořádně povedeným výsledkem. Velmi mladý kádr, složený převážně z talentovaných hráčů z vlastního odchovu, kteří sbírají cenné zkušenosti v dospělém fotbale, předváděl po celou sezonu atraktivní útočný fotbal a po šestadvaceti odehraných kolech obsadil skvělé druhé místo. Lepší bylo pouze béčko Rapidu Psáry, za který však často nastupovali hráči, kteří v divizním áčku během sezony neměli až takové herní vytížení.
Fotbalisté jesenické Slavie mají za sebou sezonu 2025/2026 v déčkové skupině sedmé ligy (dříve I. B třída), na kterou nakonec budou moci vzpomínat v dobrém. V konkurenci čtrnácti mužstev obsadili konečné třetí místo, přičemž od druhé příčky je dělil jediný bod a na vítěznou Vyžlovku ztratili šest bodů. Přestože tak Jeseničtí nedosáhli na samotný vrchol tabulky, předvedli během ročníku řadu výborných výkonů, stali se jedním z nejofenzivnějších týmů soutěže a svým fanouškům nabídli množství atraktivních zápasů plných branek.
Fotbalisté Jesenice zvládli poslední utkání sezony ve skupině D sedmé ligy vítězně. Na hřišti Bohutína uspěli těsně 3:2 a zakončili letošní soutěž na konečném třetím místě tabulky za béčkem FC SB Vlašim a postupujícím šampionem z Vyžlovky.
út 12. 8. 2025 - Mangl Martin
Tomáš Vojtíšek? Obránce z Jesenice, který miluje pozápasové oslavy
S fotbalem začínal v nedalekých Zlatníkách, ale pak přestoupil do Jesenice. Řeč je o patnáctiletém fotbalistovi Tomáši Vojtíškovi, který byl v minulé sezoně nedílnou součástí týmu starších žáků Slavie. „Pro tým je Tomáš nepostradatelný při výstavbě hry i pro jeho nebojácnost," řekl na jeho adresu trenér Lukáš Medřický.
Jak už bylo řečeno: Tomáš Vojtíšek s fotbalem začínal ve Zlatníkách. „Hrál jsem de facto od malička, a k fotbalu mě přivedl děda," vzpomíná borec, který do Jesenice zamířil hlavně z praktických důvodů: „Protože je to nejblíž na trénink," vysvětluje mladý fotbalista.
Na hřišti se cítí nejlépe v obraně. „Protože tam nemusím moc běhat,“ usmívá se. Oblíbený moment v dresu Jesenice prý nemá, ale na tým nedá dopustit. „Parta je dobrá, máme tajný rituál před zápasem, ale ten nesmím prozradit,“ říká tajemně.
Z fotbalu ho nejvíce baví pozápasové oslavy, v tréninku se teď soustředí hlavně na střelbu.
Na rozdíl od některých spoluhráčů nemá žádný motivační citát, ale má svůj velký vzor – TK27 (Tomáš Kučera), kterého považuje za nejlepšího nejlepšího hráče.
Fotbal mimo vlastní tréninky a zápasy moc nesleduje, ale přiznává, že na tréninku si občas zkouší triky, které vidí u jiných hráčů. Ve volném čase je spíš doma a hraje hry.
Pokud by nehrál fotbal, lákal by ho americký fotbal, což svědčí o jeho nebojácnosti. Se spoluhráči Tomáš Vojtíšek sdílí všechny své koníčky a v kabině oceňuje smysl pro humor Adama Wolfa, i když žádný konkrétní vtip prozradit nechce. Co se týče dresů, svůj první si už nevybavuje, ale dnes jich má doma kolem sedmi.
A kdyby si mohl zatrénovat s jakýmkoliv hráčem na světě, vybral by si již zmiňovaného Tomáše Kučeru. „Protože po tréninku bych šel s ním rovnou do studia,“ směje se. Mimochodem pro neznalé: kdo je Tomáš Kučera? Tomáš Kučera je čtyřiatřicetiletý fotbalista, který oblékal dres Jihlavy, Hradce Králové, Teplic či Plzně. Naposledy působil v Ústí nad Labem, ale s fotbalem skončil, protože se chtěl naplno věnovat své kariéře rapera.
/ROZHOVOR/ Vítězný gól v poslední minutě zápasu, euforie, sundaný dres a žlutá karta. Přesně to zažil Filip Kafka, střední záložník jesenických žáků. V rozhovoru pro klubový web popisuje nejen svou fotbalovou cestu, ale i to, proč ho inspiruje Cristiano Ronaldo a proč je kabina plná srandy.
Oldřich Suchopar, jeden z nadějných fotbalistů jesenického žactva, se fotbalu věnuje už osm let. „K fotbalu mě přivedl táta a brácha,“ říká Oldřich, který už od mala toužil po tom, stát se dobrým hráčem. K modrobílému klubu s dlouholetou tradicí se přidal hlavně proto, že znal trenéra a v předchozím působišti nehrál zápasy.