Mladší žáci Jesenice zakončili podzimní část sezony ve 4. lize mladších žáků na osmém místě ze čtrnácti týmů, což je výsledek, který vzhledem ke konkurenci i průběhu soutěže lze považovat za velmi slušný. Tým v průběhu třinácti utkání potvrdil, že má dobrý základ, široký kádr a především chuť se neustále zlepšovat. O tom svědčí i fakt, že Jesenice dokázala bodovat v deseti ze třinácti zápasů, což jasně ukazuje především na stabilní výkony.
Starší žáci modrobílé Jesenice mají za sebou podzimní část sezony v céčkové skupině čtvrté ligy fotbalistů do patnácti let, v níž zanechali velmi slušný dojem. Svěřenci trenérů Vojtěcha Blažka a Davida Šnajberka zakončili první polovinu ročníku na šestém místě (ze čtrnácti týmů), když ve třinácti odehraných duelech nasbírali solidních devatenáct bodů.
Mladší dorostenci jesenické Slavie mají za sebou náročnou podzimní část sezony v áčkové skupině 5. ligy, která prověřila jejich sílu, odhodlání i charakter. Stejně jako jejich starší kolegové z kategorie U19, i sedmnáctka musela během podzimu čelit kvalitním soupeřům, rychlejšímu tempu a tvrdším fyzickým soubojům. Výsledkem je podzim, který sice nepřinesl mnoho radosti z bodů, ale zato poskytl cenné zkušenosti do další práce.
Devatenáctka fotbalové Jesenice má za sebou velmi náročnou podzimní část sezony, která jasně ukázala, jak velký rozdíl může panovat mezi jednotlivými týmy v soutěži, pokud jde o věk, zkušenosti a částečně i fyzickou připravenost. Jesenice totiž vstoupila do ročníku s nejmladším kádrem celé páté ligy, a i když hráčům modrobílého klubu nechyběla snaha a bojovnost, výsledky se tentokrát dostavovaly jen minimálně.
Oldřich Suchopar, jeden z nadějných fotbalistů jesenického žactva, se fotbalu věnuje už osm let. „K fotbalu mě přivedl táta a brácha,“ říká Oldřich, který už od mala toužil po tom, stát se dobrým hráčem. K modrobílému klubu s dlouholetou tradicí se přidal hlavně proto, že znal trenéra a v předchozím působišti nehrál zápasy.
Oldřich Suchopar nejraději hraje na středním defenzivním postu, kde si může užít nejen obranné práce, ale i roli tvůrce hry. „Nejvíc mě baví bránění a přihrávání na góly z rohu,“ vysvětluje. Jedním z momentů, na který nikdy nezapomene, je gól, který vstřelil v zápase proti Brandýsu.
„Dal jsem gól na 3:2 a bylo to super,“ vzpomíná s úsměvem. Týmová atmosféra v Jesenici je podle něj skvělá. „Myslím si, že parta je dobrá, nikdo se nehádá, ale určité vtípky ani rituály nemáme,“ vypraví. Přesto v kabině nechybí dobrá nálada, přičemž největším vtipálkem je podle něj spoluhráč Adam Matuščín.
Co se týče fotbalových snů, Oldřich by rád jednou nastoupil na Letné v dresu Sparty. „Chtěl bych si zahrát v jejím dresu," svěřuje se. Kromě snů má i oblíbený motivační citát: „Ať děláš cokoliv, nedělej to na půl a to je celé tajemství úspěchu.“ Obdivuje Cristiana Ronalda, a to hlavně pro jeho pracovní morálku.
„Líbí se mi jeho dření a trénování navíc,“ vykládá mladý fotbalista, který sleduje především českou ligu, zejména zápasy Sparty, ale nevynechá ani El Clásico nebo duely Realu Madrid v Lize mistrů.
Ačkoliv si na tréninku občas zkouší různé fotbalové triky a finty, přiznává, že to není úplně jeho parketa. „Já moc na to nejsem. Někdy si doma zkouším nějaké kličky, ale ne moc," líčí. Volný čas tráví rád venku - kde jinde také, že? „Kopu si na zahradě nebo s kamarády na hřišti, a nebo běhám," uvádí. Kromě fotbalu hraje i softball, jemuž by se věnoval rád v případě, kdyby fotbal vůbec neexistoval.
Oldřich Suchopar je také sběratelem dresů – doma jich má už 34. „Můj první dres byl ten Ronalda v Realu Madrid, ale zdědil jsem ho po bráchovi. První dres, který byl koupený přímo pro mě, byl Ronaldo v Juventusu, ten jsem dostal na Vánoce roku 2019," říká.
Kdyby si mohl vybrat fotbalistu na jeden den, s nímž by rád zatrénoval, byl by to asi Ladislav Krejčí. „Vybral bych si určitě Ronalda, ale tomu bych nejspíš vůbec nerozuměl," vysvětluje Oldřich Suchopar, který je velkým příkladem mladého hráče s jasnými cíli, maká na sobě a má kolem sebe skvělou partu přátel. Jasně: jeho kariéra je stále teprve na začátku, ale s takovým přístupem lze očekávat ještě mnoho úspěchů.
V dalším díle rubriky Generace Modrá Bílá vám přinášíme povídání s Martinem Miksou, mladým fotbalistou SK Slavia Jesenice, který je důkazem toho, že láska k fotbalu může vzniknout už v útlém věku – a díky rodině.
/ROZHOVOR/ Vítězný gól v poslední minutě zápasu, euforie, sundaný dres a žlutá karta. Přesně to zažil Filip Kafka, střední záložník jesenických žáků. V rozhovoru pro klubový web popisuje nejen svou fotbalovou cestu, ale i to, proč ho inspiruje Cristiano Ronaldo a proč je kabina plná srandy.