„Fotbal hraji už devět let a od začátku mě k němu vedl táta,“ říká Martin, který to měl k Jesenici jasně dané. „I klub jsem si vybral kvůli tátovi. Vedl mě k Jesenici od začátku,“ doplnil ke své odpovědi o tom, jak dlouho se už nejpopulárnějšímu sportu světa věnuje. Ačkoliv je v týmu kategorie U14 momentálně Martinem Miksou obsazený post stopera, jeho srdce bije pro brankářské rukavice. „Nejraději chytám, ale teď hraju na stoperu. Gólmana jsem si vybral kvůli svému vzoru a ten post mě úplně pohltil,“ přiznává. Jeho oblíbený moment zůstává spojený právě s brankou. „Po utkání proti Jílovému venku jsem pomohl nejen defenzivně, ale také asistencí z brány. Na ten zápas nikdy nezapomenu," vypraví nostalgicky o okamžiku, který mu utkvěl v paměti.

Týmovou atmosféru si Martin nemůže vynachválit - i proto se v Jesenici cítí velmi dobře. Jako ryba ve vodě. „Naše parta drží skvěle pohromadě. Nevšímám si žádných sporů, rituály sice nemáme, ale vtípky jsou vždycky,“ říká s úsměvem. A největší vtipálek? O tom má jasno. „František Jirák. Jeho komické připomínky a moudra jako "hodně gólů a hodně zakončení" nás vždycky pobaví," culí se Martin Miksa, třináctiletý fotbalista jesenické Slavie.

Martinovým cílem je návrat mezi tři tyče. „Můj fotbalový sen je opět se vrátit do brány," líčí. A aby byl připravený, na trénincích na sobě poctivě maká. „Snažím se hlavně vylepšit své brankářské dovednosti," vysvětluje mladý borec.

Motivaci směrem k fotbalu i životu nachází ve slovech španělské legendy: „Mám rád citát od Casillase - "Být dobrým člověkem je jako být brankářem – je jedno kolik gólů chytíš, stejně si všichni budou pamatovat tu jedinou chybu. Neztrácej čas snahou být dobrým člověkem pro všechny, snaž se být tou nejlepší verzí sebe"."

Z hráčů nejvíce obdivuje slávistu Ondřeje Koláře. „Líbí se mi jeho klid, pohotová rozehrávka a neuvěřitelné chytání," vypočítává. Kdyby si mohl vybrat trénink s jakýmkoli hráčem na světě, volba by byla jasná. „Právě Koláře – mohl by mě přiučit spoustu věcem," má jasno. Kromě fotbalu Martin Miksa rád sportuje nebo rybaří. A kdyby nehrál fotbal? „Věnoval bych se nohejbalu," nepřekvapil svou odpovědí.

Martin prozradil, že je také sběratelem dresů, doma jich má zhruba deset. Ten první, jesenický, teď nosí jeho mladší bratr. A pokud jde o fotbalový styl, i když triky nejsou jeho silnou stránkou, občas nějakou zkusí. „V bráně radši jistotu, ale když jsem v poli, tak občas nějaký ten trik vyzkouším," dodal talentovaný fotbalista na závěr.