Jste předsedou klubu i hlavním trenérem jesenických fotbalistů do 15 let. Jak zvládáte kombinaci těch dvou významných rolí?
V posledních měsících je to opravdu náročné. Obě funkce vykonávám dobrovolně a tedy až po práci. Někdy si říkám, že by den mohl mít víc než čtyřiadvacet hodin. Ale stále mě to naplňuje. Jsem předseda, který se aktivně zapojuje do všech klubových povinností a snaží se pro všechny hledat co nejoptimálnější řešení. Jako trenér mám příležitost od těchto povinností na chvíli „vypnout“ a soustředit se na rozvoj kluků a holek. Je důležité dodat, že bez druhého trenéra Vaška Mikeše a vedoucího týmu Sváti Melichárka bych to nikdy nemohl zvládnout. Díky nim a skvělým rodičům to celé funguje.

V jednom z dřívějších rozhovorů jste uvedl, že klub vedete do nové éry díky celoživotní práci a osobní energii. Co pro vás tento cíl konkrétně znamená a jaké hodnoty za ním stojí?
Je to běh na hodně dlouhou trať a podílí se na tom spousta lidí – trenérů, partnerů i zástupců města. Už deset let se naše organizace každoročně rozšiřuje. Snažíme se u hráčů rozvíjet nejen fotbal, ale také slušné chování, srdce pro hru, cílevědomost, tolerantnost a ducha fair play, který v dnešní společnosti často chybí.

Aktuálně máte v mládeži přes deset družstev a více než 150 členů. Jak se vám to daří? A co je podle vás klíčovým faktorem tohoto růstu?
Dovolím si vás opravit – za poslední dva měsíce jsme se dostali už téměř na 200 členů a další se stále hlásí, z čehož máme velkou radost. V posledních dvou letech jsme výrazně investovali do vzdělávání trenérů – už polovina z nich má dokončenou UEFA B licenci. Letos pořídíme VEO kameru pro lepší zpětnou vazbu v tréninku i zápasech. Novinkou bude i brigádní program – chceme zapojit naše středoškoláky jako asistenty u nejmladších kategorií. Věříme, že to přispěje k ještě kvalitnější práci s mládeží.

Co pro vás bylo v uplynulé sezoně největším klubovým úspěchem?
U mužů to byla určitě jarní část sezony. Cítil jsem hrdost, když jsem viděl, jak se naši mladí odchovanci rvali o udržení krajské soutěže, kterou hrajeme už přes 30 let bez přerušení. V mládeži bych zmínil úspěšně zvládnutý první ročník mladšího dorostu, titul vícemistrů Středočeského kraje u starší přípravky, ale i herní posun u obou týmů starších žáků. Velmi dobře zvládnuté byly i ročníky mladších přípravek. A velký kus práce odvedl i trenér ve fotbalové školičce, kde je trénink pod největším drobnohledem rodičů – a obstáli jsme.

V únoru letošního roku jste spolu s klubem představili projekt „Generace Modrá‑Bílá“. Jak se tento projekt promítá do každodenního tréninku a soutěžního prostředí týmů?
Jednoznačně chceme vychovávat kluky a holky tak, aby jejich srdce bilo modrobíle. Aby reprezentovali náš klub nejen ve sportu, ale i ve společnosti – i v dospělých kategoriích.

Stále to není tak dávno, co jste otevřeli nový sportovní areál, mimo jiné i s hřištěm s umělým povrchem. Jaké jsou vaše první dojmy po pár měsících používání celého zázemí?
Je to obrovská úleva a nadšení. Dlouho jsme nutně potřebovali více hracích ploch a hřiště s umelým povrchem byl velký sen. Díky spolupráci s městem se sen stal skutečností. Areál bude od podzimu plně v provozu. Těší mě, že v zimě budeme moci naplno rozjet zimní ligy napříč kategoriemi a dostat hráče na hřiště i v tzv. hluchém období. Chceme mít možnost využívat minimálně tři plochy, což je nutné pro kvalitní rozvoj klubu. Velmi si vážíme i ostatních sportovišť v Jesenici – zvyšují kvalitu tréninků i volnočasových aktivit dětí.

V dřívějším vyjádření jste ocenil práci bývalého předsedy klubu Radana Miksy a dalších dobrovolníků – jaké lekce jste si z jejich přístupu vzal do své funkce předsedy, ale i kouče?
Že žádná práce není nikdy hotová. Bafuňářská práce v amatérském klubu není žádný med. Každý den přináší nové problémy, které berou čas – často na úkor rodiny nebo vlastních koníčků. Lidé to často nevidí a neuvědomují si, co pro klub obětují lidé jako já nebo Radan. Ale když vidíte výsledek, víte, že to stálo za to. Stejné je to v trénování. Hodnotit „od klandru“ je snadné, ale zvládli by tito lidé třeba sestavit trénink nebo zorganizovat týdenní soustředění?

Klub má velmi bohatou historii, která sahá už do roku 1929. Jak se uchovává a sdílí tato tradice napříč mladšími kategoriemi?
Budu-li mluvit za sebe, tak jsem historické informace o klubu často zařazoval do kvízových otázek v rámci odpočinkových aktivit na soustředěních, a minimálně rok založení a klubové barvy si snad mnou vychovávaná generace odnese i do dospělosti.

Co považujete za nejdůležitější dovednosti nebo přístupy, které by si měl odnést každý hráč, jenž projde vašim klubem? Jinak řečeno: co je pro vás důležité ve výchově mladých hráčů právě v jesenickém klubu?
Každý trenér by měl chtít vychovávat lídry – aby se kluci a holky prosadili i v osobním životě. Aby měli cíle, naučili se čelit problémům. Fotbal je krásný v tom, že je paralelou společnosti – co se naučí řešit na hřišti, pomůže jim zvládnout i reálný život. A právě takové lidi chceme vychovávat – pokud nám to hráči a hráčky dovolí.

Jaké jsou vaše ambice pro starší žactvo a nižší kategorie v příštích letech – jde spíše o výsledky, osobnostní rozvoj hráčů, nebo infrastrukturu?
U kategorie U15, která přechází do mladšího dorostu, očekáváme náročný ročník – často budou hrát proti starším. Výsledky pro nás nebudou na prvním místě, důležitý bude taktický posun a způsob hry. U mladších kategorií nás čekají nové posuny mezi ročníky a důraz na jednotný herní systém. Důležitější než výsledky bude pro nás herní vývoj.

Plánujete s klubem ve druhé polovině letošního roku ještě něco jiného než "jen" letní fotbalový kemp Lukáše Jarolíma?
Některé projekty už jsem začal realizovat, ale zatím je nechci zveřejňovat dřív, než budou definitivně potvrzeny. Ale rozhodně se máme všichni na co těšit!

Co byste vzkázal rodičům a fanouškům Jesenice – jak mohou nejlépe podpořit začínající generace fotbalistů?
Budeme rádi, když budou sledovat náš web nebo facebook a budou chodit podporovat naše hráče. Budu moc vděčný, když nám budou odpouštět chyby – budeme na nich tvrdě pracovat. A moc prosím rodiče: podporujte své děti ve sportování a plánujte rodinný program s citem k tréninkům a zápasům.