Po šestadvaceti odehraných utkáních se Jesenice mohla pochlubit úctyhodnou bilancí osmnácti výher, čtyř remíz a pouhých čtyř porážek. Zisk osmapadesáti bodů znamenal velmi silnou sezonu, která by v mnoha jiných ročnících mohla stačit i na vyšší umístění. Tým navíc během celé sezony nastřílel neuvěřitelných čtyřiadevadesát branek, což představuje průměr 3,61 gólu na utkání. Ofenziva tak patřila k nejsilnějším zbraním mužstva. Obrana inkasovala devětačtyřicet branek, tedy průměrně 1,88 gólu na zápas. Celkové skóre 94:49 jasně dokumentuje, že Jesenice byla mužstvem, které se snažilo hrát aktivní, útočný fotbal a často svého soupeře přestřílela.

Právě útočná síla byla jedním z hlavních poznávacích znaků mužstva trenéra Pavla Zdanovce. Devadesát čtyři vstřelených branek během šestadvaceti kol znamená, že fanoušci se na domácím stadionu i na hřištích soupeřů rozhodně nenudili. Jesenice několikrát předvedla skutečné střelecké koncerty a některé výsledky budily respekt napříč celou soutěží. Nejvyššího vítězství dosáhla ve 25. kole, kdy na domácím hřišti deklasovala TJ Ligmet Milín B poměrem 12:1. Šlo nejen o nejvýraznější výhru sezony, ale zároveň o nejgólovější utkání celého ročníku z pohledu Jesenice. Diváci viděli 13 branek a domácí mužstvo předvedlo jeden ze svých nejlepších výkonů vůbec.

Další mimořádně povedený zápas přišel ve 23. kole proti rezervě Spartaku Příbram. Jesenice svého soupeře doslova převálcovala výsledkem 9:0 a ukázala, jak obrovský potenciál v ofenzivě skrývá. Už v šestém kole navíc rozstřílela Dobřejovice 9:1. Právě tyto výsledky jasně ukazují, že když se mužstvo dostalo do herní pohody.

Ani velmi povedená sezona se však neobešla bez nepříjemných momentů. Nejvyšší porážku utrpěla Jesenice v desátém kole na hřišti v Příbrami, kde domácí rezervě Spartaku podlehla vysoko 1:5. Ještě předtím přišla (v devátém kolo) porážka 0:4 na půdě pozdějšího a zaslouženého vítěze soutěže z Vyžlovky. Právě tyto zápasy naznačily, že v přímých soubojích s největšími konkurenty se někdy projevila menší vyrovnanost výkonů, která nakonec mohla rozhodnout o tom, že modrobílé mužstvo skončilo těsně pod nejvyššími příčkami.

Velkou oporou Jesenice bylo domácí prostředí. O tom nemůže být pochyb. Na vlastním hřišti tým odehrál třináct utkání a ani jednou neprohrál. Bilance deseti výher a tří remíz představuje vynikající vizitku. Domácí zápasy přinesly zisk třiatřicet bodů a skóre 61:20. Průměr téměř pěti vstřelených branek na domácí utkání jasně ukazuje, že soupeři se na jesenickém stadionu necítili vůbec komfortně. V domácí tabulce obsadila Slavia třetí místo, přičemž právě neporazitelnost na vlastním hřišti patřila mezi největší pozitiva celé sezony.

Také venku si Jesenice vedla velmi dobře. Ve třinácti utkáních vybojovala osm vítězství, jednou remizovala a čtyřikrát odešla poražena. Se ziskem pětadvaceti bodů a skóre 33:29 obsadila druhou příčku venkovní tabulky. Přestože zde nebyla tak dominantní jako doma, stále šlo o jednu z nejlepších bilancí celé soutěže. Schopnost pravidelně bodovat na hřištích soupeřů byla jedním z důvodů, proč se tým držel po většinu sezony v boji o nejvyšší příčky.

Výraznou osobností mužstva byl bezpochyby excelentní kanonýr Michal Škoda. Zkušený střelec nastřílel jednatřicet branek a stal se jasně nejlepším střelcem týmu i celé soutěže. Jeho gólový příspěvek představoval téměř třetinu všech branek Jesenice, což jen potvrzuje jeho mimořádný význam pro ofenzivu mužstva. Když se týmu dařilo, byl Škoda často tím, kdo zápasy rozhodoval. Druhou příčku mezi střelci obsadil Dominik Novotný se čtrnácti góly. Také jeho příspěvek byl velmi důležitý a vytvořil spolu se Škodou jednu z nejnebezpečnějších útočných dvojic soutěže. Dvoucifernou hranici překonal rovněž Josef Petlička, který se trefil desetkrát.

Dalšími výraznými ofenzivními postavami byli Ladislav Obermajer s osmi góly, Jan Bureš se šesti zásahy a dvojice Marek Štěpánek a Vojtěch Mráz, kteří shodně zaznamenali pět branek. Po třech gólech přidali Adam Fotr a Ondřej Šerák. Jednou se prosadili Antonín Neumann a Antonín Novák. Rozložení střelecké produktivity do většího počtu hráčů bylo jednou z předností mužstva, protože soupeři se nemohli soustředit pouze na jediného zakončovatele.

Kromě útočné produktivity stojí za zmínku také disciplinovanost týmu. Jesenice během celé sezony obdržela pouhých čtyřiatřicet žlutých karet, a ani jednu kartu červenou. V dnešním fotbale jde o velmi cennou statistiku, která ukazuje nejen na korektní přístup hráčů, ale také na schopnost zvládat vypjaté situace bez zbytečných excesů.

Nejvíce žlutých karet nasbírali tvrdí a řízní obránci Robert Kuchta a Šimon Kubec, kteří byli napomínáni pětkrát. Čtyři žluté karty obdržel Antonín Kabát. Trojici napomenutí si připsali Michal Škoda a Ivo Malina. Dvakrát byli rozhodčími potrestáni Marek Štěpánek a jednou Antonín Novák, Jan Bureš, Filip Štěpánek, Dominik Novotný, Antonín Neumann, Ondřej Šerák, Marek Oravec, Martin Beneš, Martin Mašek, Tomáš Tolar, Vojtěch Mráz a Jan Vošahlík. Skutečnost, že se nikdo z hráčů nenechal vyloučit, svědčí o dobré disciplíně celého kolektivu.

Při pohledu na vytíženost hráčů je patrné, kteří fotbalisté tvořili základní kostru mužstva. Nejdůležitějším článkem z hlediska odehraných minut byl brankář Martin Mašek, který strávil na hřišti 2380 minut. Jen těsně za ním následoval univerzál Marek Štěpánek s 2341 minutami. Oba hráči patřili k nejstabilnějším oporám a jejich pravidelná přítomnost v sestavě byla pro mužstvo velmi důležitá. Třetím nejvytíženějším hráčem byl Dominik Novotný s 1987 minutami. Následovali Vojtěch Mráz (1935 minut), Jan Bureš (1890) a Josef Petlička (1821). Významnou porci času na hřišti odehráli také Michal Škoda s 1629 minutami a Ivo Malina (1589). Přes tisíc minut se dostal rovněž Šimon Kubec (1347).

Když se na sezonu podíváme jako na celek, převažují jednoznačně pozitivní dojmy. Třetí místo v tabulce, osmnáct vítězství, téměř stovka vstřelených branek, neporazitelnost na domácím hřišti, druhá nejlepší venkovní bilance, absence červených karet a řada individuálních výkonů dávají jasně najevo, že áčko fotbalové Jesenice patřilo mezi nejsilnější mužstva soutěže. K dokonalosti scházel jediný bod na druhou příčku a několik úspěšnějších výsledků v klíčových zápasech s konkurenty – například s Vyžlovkou modrobílí ztratili celkem pět bodů (0:4, 3:3).

Přesto může klub hodnotit uplynulý ročník jako velmi úspěšný. Mužstvo předvádělo atraktivní fotbal, pravidelně střílelo góly a po většinu sezony se pohybovalo mezi nejlepšími celky soutěže. Výkony hráčů, síla domácího prostředí i produktivita útočné fáze naznačují, že Jesenice má pevné základy a do dalších sezon může vstupovat s oprávněnými ambicemi znovu zaútočit na samotný vrchol tabulky.

Modrobílé statistiky (2025/2026)

Umístění: 3. místo (ze 14 týmů). Počet zápasů: 26. Výhry: 18. Remízy: 4. Prohry: 4. Počet vstřelených branek: 94 (3,61 na utkání). Počet obdržených branek: 49 (1,88 na utkání). Body: 58. Celkový počet žlutých karet: 34. Celkový počet červených karet: 0. Nejvyšší výhra: 12:1 (SK Slavia Jesenice – TJ Ligmet Milín B, 25. kolo), 9:0 (SK Slavia Jesenice – SK Spartak Příbram B, 23. kolo), 9:1 (SK Slavia Jesenice – FK Dobřejovice, 6. kolo). Nejvyšší porážka: 5:1 (SK Spartak Příbram B – SK Slavia Jesenice, 10. kolo), 4:0 (SK Vyžlovka – SK Slavia Jesenice, 9. kolo). Nejgólovější zápas: SK Slavia Jesenice – TJ Ligmet Milín B 12:1 (13 branek).

Domácí bilance: 3. místo (13 zápasů, 10 výher, 3 remízy, 0 porážek, skóre 61:20, 33 bodů). Venkovní bilance: 2. místo (13 zápasů, 8 výher, 1 remíza, 4 porážky, skóre 33:29, 25 bodů).

Nejlepší střelci týmu: 31 branek – Michal Škoda, 14 branek – Dominik Novotný, 10 branek – Josef Petlička, 8 branek – Ladislav Obermajer, 6 branek – Jan Bureš, 5 branek – Marek Štěpánek, Vojtěch Mráz, 3 branky – Adam Fotr, Ondřej Šerák, 1 branka – Antonín Neumann, Antonín Novák.

Žluté karty: 5 žlutých karet – Robert Kuchta, Šimon Kubec, 4 ŽK – Antonín Kabát, 3 ŽK – Michal Škoda, Ivo Malina, 2 ŽK – Marek Štěpánek, 1 ŽK – Antonín Novák, Jan Bureš, Filip Štěpánek, Dominik Novotný, Antonín Neumann, Ondřej Šerák, Marek Oravec, Martin Beneš, Martin Mašek, Tomáš Tolar, Vojtěch Mráz, Jan Vošahlík.

Nejvytíženější hráči: 2380 minut – Martin Mašek, 2341 minut – Marek Štěpánek, 1987 minut – Dominik Novotný, 1935 minut – Vojtěch Mráz, 1890 minut – Jan Bureš, 1821 minut – Josef Petlička, 1629 minut – Michal Škoda, 1589 minut – Ivo Malina, 1347 minut – Šimon Kubec, 1040 minut – Antonín Kabát, 997 minut – Adam Fotr, 986 minut – Tomáš Tolar, 957 minut – Martin Rak, 950 minut – Ladislav Obermajer, 813 minut – Robert Kuchta.