Již uplynulý rok 2025 se do historie fotbalového klubu SK Slavia Jesenice zapíše jako období výrazných změn, silných emocí a důležitých rozhodnutí. Klub se poprvé naplno nadechl v novém sportovním areálu, áčko na jaře bojovalo o samotnou existenci v krajské soutěži, mládežnické kategorie se dál rozvíjely a vedení klubu muselo čelit celé řadě organizačních i finančních výzev. Předseda oddílu Lukáš Medřický v obsáhlém povídání pro klubový web otevřeně popisuje, co se povedlo, kde klub narazil na své limity a kam by chtěl jesenický fotbal v blízké budoucnosti posunout – sportovně, organizačně, ale lidsky.
Čtrnáctiletý Jonáš Kubů patří mezi mladé hráče SK Slavia Jesenice, kteří na sobě systematicky pracují a postupně se posouvají dál. Rok 2025 byl pro něj v mnoha ohledech zlomový – nejen po fotbalové stránce, ale i po té mentální. V rozhovoru pro klubový web se vrací ke svým začátkům, vzpomíná na silné momenty sezony a mluví o cílech do budoucna.
Teprve třináctiletý Adam Matuščín patří mezi mladé hráče fotbalové Jesenice, kteří na sobě systematicky pracují a mají jasnou představu o tom, kam se chtějí posouvat. Fotbal je pro něj nejen sportem, ale i školou života. V otevřeném povídání pro klubový web se Matuščín ohlíží za uplynulým rokem, vzpomíná na své začátky a prozrazuje své cíle do budoucna.
Starší žáci jesenické Slavie zakončili podzim ve vodách svojí skupiny 4. ligy (dříve I. A třída) fotbalistů do patnácti let na šestém místě. To je celkem solidní počin, ovšem výsledky podle hlavního trenéra Vojtěch Blažka ne vždy odpovídaly možnostem týmu. V prosincovém povídání mladý kouč hodnotil výkony, klíčové momenty, individuální progres i plány pro zimní přípravu.
po 21. 7. 2025 - Mangl Martin
Martin Medřický: Sním o Realu Madrid, ale hlavně chci pomáhat Jesenici
Přestože starší žáci Jesenice zakončili ročník 2024/2025 v I. A třídě na devátém místě, kapitán Martin Medřický jej hodnotí pozitivně. A není divu - dal dvacet gólů, přidal devatenáct asistencí a patřil k hlavním tahounům týmu. Zároveň musel zvládnout náročnou dvojroli - být lídrem na hřišti i kapitánem v kabině.
„I když jsme skončili devátí, udělali jsme velký pokrok v naší rozehrávce, ale máme ještě co zlepšovat do nové sezony,“ hodnotí otevřeně. Podle něj stálo za nižším umístěním hlavně příliš chyb v rozehrávce a menší důraz v osobních soubojích. Na tom je třeba zapracovat. Medřického statistika z již loňské sezony je působivá: 20 branek a k tomu 19 asistencí. Přesto zůstává skromný. „I když jsem dal hodně gólů, stále mám na čem pracovat. Mám ale radost, že jsem měl i hodně asistencí. Mojí hlavní snahou je pomoct týmu,“ zdůraznil.
Nosit kapitánskou pásku a zároveň být největším ofenzivním tahounem není jednoduché. S tím však na mladíka Slavie nechoďte. „Dařilo se to skloubit dobře, i když to v některých chvílích nebylo snadné, protože soupeř se na kapitána i nejlepšího střelce vždycky víc zaměřuje. Ale nesmím to vzdávat, což se mi snad dařilo, a tým mi věří,“ řekl Medřický. Na otázku, který gól mu v sezoně utkvěl v paměti nejvíc, odpovídá bez váhání: „Gól proti Radošovicím, kdy jsem si přebral balon kousek za vápnem a vystřelil točenou střelu pod šibenici," líčí. Zároveň nezapomíná ani na spoluhráče. „Vypíchnul bych i gól Davida Borovičky skoro z půlky v zápase proti Říčanům," zavzpomínal.
A jaká je nálada v kabině po sezoně? „Je dobrá. Teď už se začínáme soustředit na další sezonu,“ hlásí Martin Medřický. O dobrou atmosféru se stará hlavně největší vtipálek Šimon Javůrek. „Před zápasem si pouštíme v kabině hudbu, to je náš rituál,“ doplnil kapitán jesenické Slavie.
Speciální kapitolou je pro Martina vztah s trenérem. Tím je totiž jeho otec Lukáš Medřický. „Má to svoje výhody. Když vidí, že mi něco nejde, jdeme na hřiště si to vypilovat. Na tréninku ho vnímám jako trenéra,“ vykládá Martin Medřický. A co doma? „I po tréninku i po zápase máme doma fotbal,“ směje se. „Táta mi často pomáhá tím, že mi říká, co a jak bych mohl příště lépe udělat," komentuje Medřický junior.
Do příští sezony má rozený špílmachr jesenické Slavie víceméně jasno. „Chci vyhrávat zápasy naší hrou a co nejlépe pomáhat týmu,“ říká. Nejvíc chce zapracovat na kondici a zakončení. A co velké sny? „Sním o tom, že bych jednou hrál profesionálně. Napadá mě Real Madrid nebo Sparta,“ uvádí borec, jehož fotbalovými vzory jsou Neymar a Messi - tedy dva hráči, kteří jsou známí svojí kreativitou a odvahou.
Martin Medřický působí na svůj věk velmi vyspěle. Umí si stanovit cíle, udržet skromnost a zároveň být sebevědomý lídr. Pokud bude v nastaveném tempu pokračovat, má před sebou slibnou budoucnost - a kdo ví, třeba jednou i na věhlasném Santiago Bernabéu.
Mladý fotbalista Jesenice Antonín Bureš má za sebou (jako spousta jeho spoluhráčů) velice náročnou sezonu, ve které nastupoval za mladší i starší dorost modrobílého klubu. V poměrně obsáhlém rozhovoru prozradil, co pro něj znamená Jesenice, jaká panuje atmosféra v kabině i proč během zápasů nosí ochranné brýle.
Přestupy mezi kluby bývají pro mladé hráče často složité — nové prostředí, neznámí spoluhráči, jiný herní styl. Pro čtrnáctiletého Dariuse Mináře to ale neplatilo. V září loňského roku se rozhodl přestoupit z Vestce do nedaleké Jesenice a dnes s úsměvem říká, že to bylo to nejlepší rozhodnutí. „Pocity byly skvělé, protože jsem věděl, že jdu do lepší party,“ vzpomíná talentovaný fotbalista na své modrobílé začátky.