Když se řekne změna dresu, často za ní stojí touha po vyšší soutěži nebo nová sportovní výzva. V případě Adama Fotra ale hrály hlavní roli jiné hodnoty. „Můj přestup se zrodil tak, že jsem již potřeboval kvůli rodině a práci více volného času,“ vysvětluje otevřeně. Intenzivní angažmá ve třetiligové Hostouni, kde naposledy působil, už podle něj nešlo skloubit s osobním životem. Jesenice tak pro něj nebyla náhodnou volbou.

„Věděl jsem, že v Jesenici je hezký areál, hlavně že to mám kousek, tak jsme se spojili s Martinem Pešlem a domluvili se,“ popisuje jednoduchý, ale o to přirozenější proces svého přestupu k souboru kouče Pavla Zdanovce.

Fotrův fotbalový příběh začal jako u mnoha jiných – na lokálním hřišti, pod dohledem prvních trenérů a s podporou rodiny. „Na fotbalové začátky na Xaviči vzpomínám rád,“ vrací se do dob v SC Xaverov Horní Počernice. Zásadní roli v jeho formování sehrál trenér Zdeněk Houštecký. „Dlouhou dobu mě tam trénoval, a to mě zocelilo. Bez nadsázky,“ říká s úsměvem. K fotbalu ho přivedli rodiče, což s odstupem času vnímá jako klíčový moment. Právě odtud vedla cesta přes další angažmá až do klubů, kde už šlo o víc než jen radost ze hry.

Během kariéry Adam Fotr prošel několika kluby, ale na jednu etapu nedá dopustit. „Nejdůležitější bylo asi období v Bohemce,“ líčí. Právě tam však přišel i zlom. Série zranění ho přinutila změnit směr a posunout se dál. „Kvůli sérii zranění jsem se přesunul do Dobrovice, abych hrál už dospělý fotbal,“ doplňuje. I přesto ale hodnotí svou cestu fotbalovým životem pozitivně: „Jinak rád vzpomínám na všechna svá angažmá.“

Poslední zastávkou před Jesenicí byla Hostouň a třetí liga. Rozdíl mezi soutěžemi vnímá jasně, ale bez přehnaných dramat. „Rozdíl je sice velký, ani ne tak běžecky, jako technicky,“ vysvětluje. Přestup níž přitom nebere jako ústup ze slávy. Právě naopak. „Beru to jako krok správným směrem. Kariéra ve fotbale se po deseti letech v ČFL (3. Česká fotbalová liga) už nebuduje,“ říká realisticky.

Fanoušci Jesenice ho zatím teprve poznávají, ale on sám má jasno, co jim chce nabídnout. „Jsem technický typ hráče do předfinální a finální fáze,“ popisuje svůj styl. A přidává i konkrétní očekávání: „Takže bych měl dávat hodně gólů a asistencí.“ Sebevědomí, které se opírá o zkušenosti, může být přesně tím, co tým Slavie v jarní části sezony potřebuje.

Na osobní čísla ale příliš nehledí. Jeho hlavní cíl je jasný. „Cílem je postup a jestli u toho dám deset nebo třicet gólů, to už je jedno,“ hlásí bez váhání. Týmový úspěch tak staví nad individuální statistiky – což je přístup, který v kabině často rozhoduje. Na závěr má jednoduché poselství pro všechny, kteří Jesenici sledují z tribuny. „Dorazte nás podpořit na cestě za postupem. Máte se na co těšit,“ má jasno. A pokud Adam Fotr splní to, co sám slibuje, mohlo by to být jaro, na které se v Jesenici jen tak nezapomene.