Již uplynulý rok hodnotí talentovaný a pracovitý fotbalista modrobílého klubu jednoznačně pozitivně. Největší pokrok cítí v oblasti, která pro moderní fotbal hraje zásadní roli. „Rok 2025 bych zhodnotil velmi pozitivně. Nejvíc jsem se posunul v rychlosti, která byla na začátku sezony nedostatečná,“ říká upřímně mladý obránce. Právě schopnost pracovat na svých slabinách je jednou z jeho silných stránek.

Adamovy fotbalové začátky sahají do roku 2017. Ke sportu ho přivedla nejen láska k míči, ale i parta kamarádů. „Moje vášeň pro fotbal začala díky vznikající Eugen Link Football Academy, kde jsem mohl se svými kamarády začít naplno trénovat,“ vzpomíná. Cesta do jesenického klubu pak přišla přirozeně se změnou bydliště. „Přestupoval jsem, protože se moje rodina stěhovala do Sulic. Náš soused byl dobrý kamarád s jedním z trenérů Jesenice,“ vysvětluje Adam a hned dodává, proč si klub tak oblíbil: „Tenhle klub pro mě hodně znamená. Máme tady skvělé vztahy nejen mezi spoluhráči, ale i mezi hráči a trenéry.“

Na hřišti se Adam cítí nejsilnější na pravém kraji obrany. „Nejlépe mi sedí pozice pravého obránce, protože kombinuje defenzivu, která mi jde, a zároveň možnost zapojovat se do útočných akcí,“ popisuje svou roli.

Ptáte se na jeho fotbalový vzor? Především rodina. „Mým největším vzorem je můj táta, který hrál fotbal za Duklu Praha. Z profesionálů obdivuji Virgila van Dijka – jeho tvrdou hru tělem i hlavou,“ vykládá Adam Matuščín.

Adamův obvyklý týden během sezonního období má jasný řád – tři tréninky, zápas a aktivní odpočinek. Nejvíce se zaměřuje na kondici a rychlost, na kterých pracuje i mimo sezonu. Fotbal však musí skloubit se školou. „Někdy je to náročnější, protože se musím připravovat na školu i na fotbal, ale většinou je to v pohodě,“ usmívá se.

A ani během Vánoc nezahálel. „Vánoce byly skvělé, ale přípravu jsem nešidil. Byl jsem dvakrát na kole a jednou na procházce s rodinou,“ líčí mladík Jesenice. A říká, že fotbal mu dává mnohem víc než jen fyzičku: „Naučil mě disciplíně a týmovosti, což je v životě strašně důležité.“

Atmosféra v kabině Jesenice je podle Adama Matuščína jednou z největších předností týmu. „S klukama jsme kamarádi, s trenéry taky. Atmosféra je fakt skvělá,“ pochvaluje si a do roku 2026 má jasno: „Chci zrychlit, zlepšit přihrávky a hrát každý zápas v základní sestavě.“ Týmově se pak všichni těší na jarní část sezony a náročné tréninky. Hlavním cílem je posunout se po silové i rychlostní stránce.

A vzkaz pro nejmladší fotbalisty? Ten má Adam jednoduchý a velmi výstižný: „Hrát týmově. Ne každý sám za sebe. Radši si třikrát přihrát a pak dát gól. A hlavně tvrdě makat.“

Závěrem? Adam Matuščín je důkazem, že i ve třinácti letech se dá o fotbale přemýšlet zrale, pracovitě a s respektem k týmu. A právě takoví hráči jsou pro klub tou nejlepší budoucností.